Meteorologická terminologie

VŠEOBECNĚ

Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase.

Podnebí (klima) je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu a lidskými zásahy. Tedy je to dlouhodobý průměrný stav atmosféry v určitém místě.

Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav počasí (povětrnostních podmínek). Je vypracována na základě aplikací meteorologických poznatků, jako jsou přízemní pozorování a měření na meteorologických stanicích, aerologická sondážní měření ve vyšších vrstvách atmosféry, družicová a radarová měření, výstupy z regionálních a globálních numerických předpovědních modelů, koncepčních modelů, statistických údajů apod. S pomocí moderních telekomunikačních technologií, které umožňují rychlý přenos dat, výpočetní techniky a na základě naměřených dat, spočtených předpovědních výstupů, vlastní zkušenosti meteorologa, příp. i jeho intuice, meteorolog - synoptik vytváří představu o budoucím vývoji počasí.

Speciální předpovědi jsou předpovědi zaměřené podle požadavků konkrétních uživatelů, např. předpovědi pro zimní údržbu silnic a dálnic, leteckou dopravu, státní orgány a instituce, energetiku, plynárenství, zemědělství, mobilní operátory apod.

Úspěšnost předpovědi počasí klesá s délkou předpovědního období. Dosti přesnou předpověď lze poskytnout zhruba na 5 dní dopředu (v závislosti na meteorologické situaci), proto ČHMÚ denně vydává předpověď pro ČR na aktuální den a následujících 5 dní (členěné po dnech) s vyhlídkou na další 3 dny, které už po dnech členěny nejsou. Předpověď na více než 10 dní může říci spíše jen předpokládaný charakter počasí, nikoli jak bude v konkrétní dny. Na aktuální den a noc a následující tři dny jsou vydávány i regionální předpovědi pro jednotlivé kraje v ČR, které mohou více postihnout regionální odlišnosti počasí, než je možno uvést v předpovědi pro celou ČR.

Výstraha ČHMÚ je výstražnou informací ČHMÚ na nebezpečné meteorologické a hydrologické (povodňové) jevy, která se vydává v rámci tzv. Systému integrované výstražné služby (SIVS). Pro každý nebezpečný jev jsou stanovena kritéria, na základě předpokladu jejich splnění je vydávána výstraha. Navíc je pro každý jev určen i stupeň nebezpečí, který představuje. Podrobné informace o jevech, na které se vydávají výstrahy, kritéria pro jejich vydávání i možná ochrana před jejich působením jsou uvedeny přímo u Systému integrované výstražné služby.

Nebezpečné jevy jsou všechny hydrometeorologické jevy, které mohou mít za následek materiální škody, újmy na zdraví nebo i životě. Sem patří: silné (vydatné, dlouhotrvající, přívalové) srážky vedoucí k povodním, krupobití, silný nárazový vítr, vysoké teploty, déletrvající sucha, nebezpečí požárů, silné mrazy, ledovka, náledí, silná námraza, vysoká sněhová pokrývka, sněhové jazyky a závěje, rychlé tání sněhu, silné mlhy, mrznoucí mlhy, ale i smogové situace a lavinové nebezpečí.

Informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové služby (HPPS) jsou součástí systému ochrany před povodněmi v ČR a jsou vydávány zpravidla v období povodní. Poskytují detailní popis meteorologické a hydrologické situace, dosažené stupně povodňové aktivity a předpoklad jejich vývoje.

Meteorologické informační zprávy jsou zprávy, které detailněji informují o aktuálním výskytu a předpovědi nebezpečných nebo jinak význačných či neobvyklých jevů, na které se buď nevydává výstraha SIVS, nebo o nebezpečných jevech informují s větším předstihem (předvarování) nebo dále upřesňují jejich výskyt a vývoj.

Dělení poloh dle nadmořské výšky vychází z převládajících nadmořských výšek v ČR. Pokud není možno specifikovat předpovídané meteorologické jevy dle konkrétní nadmořské výšky, používá se následující členění:

• Nižší polohy do 400 m n. m.
• Střední polohy od 400 do 600 m n. m.
• Vyšší polohy od 600 do 800 m n. m.
• Horské polohy od 800 m n. m.

SYNOPTICKÁ SITUACE

Synoptická situace znamená popis či předpokládaný vývoj frontálních a termobarických útvarů a vzduchových hmot nad určitou velkou geografickou oblastí.

Atmosférická fronta je úzká přechodová zóna mezi vzduchovými hmotami různých vlastností (zejm. teploty a vlhkosti).

Teplá fronta je fronta, která se pohybuje na stranu studeného vzduchu, po jejím přechodu se většinou oteplí. Před teplou frontou vzniká charakteristický oblačný systém, začínající vysokou oblačností (stovky km před frontou), pokračující střední a dále nízkou oblačností blíže před frontou, kde se vyskytuje pásmo trvalých srážek široké až 400 km.

Studená fronta je fronta, která se pohybuje na stranu teplého vzduchu, většinou přináší ochlazení. Typicky se na ní vyskytují kupovitá oblaka typu cumulonimbus, je doprovázena dešti v přeháňkách, v letním období i bouřkami.

Okluzní fronta je fronta, která vznikla tím, že studená fronta dohnala teplou frontu, vznikla tedy spojením studené a teplé fronty při okludování cyklony. Kombinuje vlastnosti teplé a studené fronty.

Zvlněná studená fronta – za určitých podmínek na pomalu se pohybující studené frontě se určitý její úsek mění na frontu teplou. Na vrcholu frontální vlny se může vytvořit tlaková níže spojená s velkou oblačností a srážkami (někdy i vydatnými).

Tlaková výše (anticyklona) je oblast se zvýšeným nebo vysokým tlakem vzduchu, která se na synoptické mapě projevuje alespoň jednou uzavřenou izobarou, přičemž tlak uvnitř je vyšší, než v okolí. V letním období přináší teplé až horké slunečné počasí, v zimním období mrazivé slunečné počasí nebo inverzní charakter počasí s výskytem mlh a nízké oblačnosti, často i mrholením.

Tlaková níže (cyklona) je oblast se sníženým nebo nízkým tlakem vzduchu, která se na synoptické mapě projevuje alespoň jednou uzavřenou izobarou, přičemž tlak uvnitř je nižší, než v okolí. Přináší počasí s velkou oblačností a srážkami.

OBLAČNOST

Množství oblačnosti se vyjadřuje stupněm pokrytí oblohy v osminách. Dle těchto kritérií rozlišujeme:

Kromě těchto názvů se v praxi používají i výrazy jako proměnlivá oblačnost, velká oblačnost, protrhávání oblačnosti, přibývání oblačnosti, ubývání oblačnosti apod. Na podzim a v zimě se setkáváme s výrazem nízká inverzní oblačnost (stratus), což jsou oblaka podmíněná výškovou inverzí teploty vzduchu.

METEOROLOGICKÉ PRVKY A JEVY

Jevy atmosférické je označení pro jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí.

Plošná četnost meteorologických jevů značí, na jaké části či procentu území se jev očekává:

• Bez specifikace (se sněžením, občas déšť...) – jev se očekává na více než 70% plochy území (tj. skoro všude nebo všude).

• Na většině území - jev se očekává na více než 50% plochy území (tj. na více než polovině území).

• Místy - jev se očekává na 30 až 69% plochy území (tj. zhruba na polovině území).

• Ojediněle - jev se očekává na 5 až 29% plochy území (tj. na méně než třetině území).

• Bez jevů - jev se neočekává nebo nejvýše na 4% plochy území.

Bouřka je souhrnné označení pro meteorologické jevy, které se vyskytují při vývoji konvektivních oblaků typu cumulonimbus (bouřkový oblak) nebo jejich soustav. Dělíme je na bouřky frontální (vyskytují se na atmosférických frontách) a nefrontální (např. bouřky z tepla). V letním období jde o nejčastější nebezpečný meteorologický jev, je spojen s nárazovým větrem, přívalovými srážkami, elektrickými výboji, méně často kroupami nebo tornádem (viditelný, silně rotující „chobot“ vybíhající ze spodní základny cumulonimbu). Podrobnější popis včetně možností ochrany před jednotlivými jevy je uveden u Systému integrované výstražné služby.

Mlha je soustava velmi malých vodních kapiček, popř. drobných ledových krystalků, rozptýlených ve vzduchu, která snižuje vodorovnou dohlednost třeba jen v jednom směru pod 1 km. Relativní vlhkost vzduchu v mlze je vysoká, až 100%.

Mrznoucí mlha je mlha tvořená přechlazenými vodními kapičkami při teplotách pod bodem mrazu (tedy kapičkami, které zůstávají v kapalném stavu i při teplotě pod bodem mrazu). Typickým projevem mrznoucí mlhy je tvoření námrazkových jevů, někdy velmi intenzivních.

Vítr má dvě hlavní charakteristiky a to směr a rychlost. Směr větru udává převládající směr, odkud vane vítr (severozápadní, jižní...). Rychlost větru se udává v m/s, popř. v km/h (1 m/s = 3,6 km/h) nebo slovně (klidno, slabý, mírný, čerstvý, silný, velmi silný). Náraz větru je krátkodobé zvýšení rychlosti větru. Za kritérium pro náraz větru se uznává převýšení průměru o 5 m/s po dobu alespoň 1s, avšak nejvýše 20 s. Nejnižší stanovená hranice nárazu větru je 12 m/s.

Tlak vzduchu a tlaková tendence. Standardně se používá tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře v hektopascalech (hPa). V závislosti na velikosti změny tlaku vzduchu během času rozlišujeme několik kategorií tlakových tendencí:

• Setrvalý stav - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období téměř nebude měnit.

• Slabý pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit maximálně o 1 hPa/3 hodiny.

• Mírný pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit v rozmezí od 1 do 3 hPa/3 hodiny.

• Silný pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit o více než 3 hPa/3 hodiny.

ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY

Srážky atmosférické jsou soustava vodních částic vzniklé kondenzací či sublimací vodní páry v ovzduší ve stavu kapalném (déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení) nebo tuhém (sněžení, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy a ledové jehličky) padající nebo vznášející se v atmosféře nebo zdvižené větrem z povrchu země nebo usazené na předmětech na zemi či ve volné atmosféře (rosa, jíní, námraza a ledovka). Dle doby trvání padajících srážek rozlišujeme:

• Trvalé charakterizované delší dobou výskytu s víceméně stálou intenzitou velkoplošných srážek (sníh, déšť apod.).

• Občasné - jedná se o opakovaný výskyt srážek, přičemž přestávky mezi jednotlivými srážkovými jevy jsou relativně dlouhé (řádově hodiny). Tento výraz se používá jak u velkoplošných, tak i u konvektivních (přeháňky) srážek.

• Přeháňky - období vypadávání srážek je poměrně krátké (řádově minuty, v některých případech i desítky minut). Intenzita srážek a množství oblačnosti poměrně rychle kolísá a mezi jednotlivými přeháňkami dochází nezřídka i k vyjasnění.

• Četné - tento výraz se používá zejména u přeháněk, které se opakují v poměrně krátkých intervalech (řadově desítek minut).

• Bez specifikace (např. .. postupně zataženo s deštěm...) - časově neurčená doba trvání a obvykle se používá při přechodu fronty.

Déšť jsou vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Vypadávají zpravidla z vrstevnaté oblačnosti.

Přeháňky jsou srážky s náhlým začátkem a koncem, rychlým kolísáním intenzity a obvykle krátkým trváním, vypadávající z kupovité (konvektivní) oblačnosti. Často při nich dochází k rychlému střídání velké oblačnosti s krátkým vyjasněním. Mohou z nich vypadávat sněhové krupky.

Mrholení jsou husté kapalné srážky složené z drobných kapiček o průměru menším než 0,5 mm vypadávající z nízké oblačnosti typu stratus nebo z mlhy.

Sněžení jsou srážky složené ze sněhových vloček nebo z ledových krystalků. Vypadávají obvykle z vrstevnaté oblačnosti.

Sněhové přeháňky jsou sněhové srážky vypadávající z kupovité (konvektivní) oblačnosti.

Intenzita srážek je množství atmosférických srážek spadlých za jednotku času, vyjadřuje se obvykle výškou vrstvy vody v mm za hodinu nebo výškou sněhu v cm za hodinu. Dle těchto kritérií rozlišujeme:

V zimním období se setkáváme i s následujícími jevy (většinou nebezpečnými):

• Ledovka – souvislá homogenní průhledná ledová vrstva s hladkým povrchem, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti, buď zmrznutím přechlazených vodních kapek (jsou v kapalném stavu i při teplotě pod bodem mrazu) při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo těsně kolem nuly nebo zmrznutím nepřechlazených vodních kapek okamžitě po dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Ledovka se tvoří na povrchu země, chodnících, vozovkách, na větvích i kmenech stromů, na drátech, stožárech apod.

• Náledí - ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká a) jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení později na zemi zmrznou; b) jestliže voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne; c) jestliže při provozu vozidel na silnicích a cestách sníh zledovatí. Formy náledí b) a c) bývají označovány termínem zmrazky.

• Námraza – usazenina, která se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků, které se usazují na předmětech při teplotách v rozmezí od -1 do -10 °C.

• Podobně se při teplotách nižších než -8 °C tvoří jinovatka, je tvořena křehkou ledovou usazeninou ve tvaru jemných jehel nebo šupin, kterou lze snadno odstranit poklepem.

• Jíní (lidově šedivák, šedý mráz) – druh usazených tuhých srážek, který vzniká za jasných nocí kondenzací vodní páry z okolního vzduchu a jejím mrznutím na porostu a jiných předmětech (analogicky jako rosa, avšak při záporných teplotách), při dostatečně prochlazeném povrchu se může vytvořit i na vozovce.

• Mrznoucí déšť (mrholení) – déšť (mrholení), jehož kapky okamžitě mrznou při dopadu na zemský povrch nebo na předměty. Při mrznoucím dešti dochází buď k namrzání přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, nebo k namrzání nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Výsledkem je tvorba ledovky.

• Sněhové jazyky (závěje) - akumulace sněhu na závětrných stranách terénních nebo jiných překážek vytvořená zvířeným sněhem, při intenzivním, resp. dlouhotrvajícím sněžení a větru. Rozlišení obou pojmů závisí na plošném rozsahu a výši navátého sněhu. Jako hraniční kritérium se bere cca 25 cm výšky a 2 m šířky.

TEPLOTA VZDUCHU

Teplota vzduchu: Standardně se předpovídá teplota vzduchu ve 2m nad povrchem země ve stupních Celsia (°C). Pod pojmy nejnižší noční (minimální), resp. nejvyšší denní (maximální) teplota se chápe obvykle 3 až 4 stupňové rozpětí předpokládaných nejnižších nočních teplot v období od 21.00 do 7.00 hodin místního času, resp. nejvyšších denních teplot od 7.00 do 21.00 hodin místního času. Šířka teplotního rozpětí v předpovědi zhruba odpovídá teplotním rozdílům v příslušném regionu i míře nejistoty předpovědi. Při obvyklém denním chodu teploty vzduchu je nejnižších teplot dosahováno ráno kolem východu Slunce, nejvyšších odpoledne mezi 13. až 16. hodinou.

Přízemní minimální teplota je nejnižší teplota vzduchu měřená ve výšce 5 cm nad zemí za určitý časový interval, zpravidla noc a ráno. Přízemní mrazíky se vyskytnou, jestliže přízemní teplota vzduchu během noci a rána poklesne pod bod mrazu. Do předpovědi se uvádí jen ve vegetačním období, jestliže současně ve 2 m nad zemí se očekává teplota nad bodem mrazu.

Teplota v 1000 m na horách je nejvyšší denní teplota (od 7.00 do 21.00 hodin) pro horské oblasti ležící v nadmořské výšce 1000 m nad mořem (nikoliv v 1000 m ve volné atmosféře). Tato teplota je více než ostatní teplotní údaje orientační a proto se často uvádí slovem "kolem".

Inverzní situace je synoptická situace, při níž teplota vzduchu s rostoucí nadmořskou výškou vzrůstá. Má tedy opačný průběh než obvyklý, kdy teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá. Inverzní vrstva v atmosféře zabraňuje promíchávání vzduchu a vede tedy k hromadění vodní páry (tvorba mlh a nízké inverzní oblačnosti – stratu) i znečištění vzduchu pod vrstvou inverze.

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Rozptylové podmínky jsou meteorologické podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Závisí zejména na proudění vzduchu, a to v horizontálním i vertikálním směru. Jsou definovány tři druhy:

• Dobré - ve výšce do 1000 až 1500 m nad terénem se nevyskytuje zádržná vrstva (inverze, izotermie), která by omezovala rozptyl škodlivin. V případě výškové zádržné vrstvy závisí i na rychlosti větru pod spodní hranicí zádržné vrstvy.

• Mírně nepříznivé - vyskytuje se zádržná vrstva, která v závislosti na rychlosti větru omezuje možnost rozptylu škodlivin, ale nesplňuje parametry nepříznivých ani dobrých rozptylových podmínek.

• Nepříznivé - stav, kdy rozptyl příměsí v atmosféře je téměř znemožněn a který v oblasti se zdroji znečištění dává předpoklad k déletrvajícímu významnému překročení imisních limitů. Tento stav rozptylových podmínek nastává, když je mohutná zádržná vrstva ve výšce do 1000m nad terénem v kombinaci se slabým nebo žádným prouděním.

Ventilační index je parametr indikující rozptylové podmínky. Vypočítává se jako součin výšky mezní vrstvy a průměrné rychlosti větru v mezní vrstvě. Rozptylové podmínky podmiňují promíchávání a ředění znečišťujících látek v ovzduší a ovlivňují úroveň jejich koncentrací, ale nelze je zaměňovat se samotnou kvalitou ovzduší a jeho znečištěním. Nepříznivé rozptylové podmínky neznamenají nutně vysoké koncentrace škodlivin (např. jsou-li v letním období nízké emise znečišťujících látek). Naopak vysoké koncentrace nastávají zpravidla za nepříznivých rozptylových podmínek a při spolupůsobení dalších faktorů, jako je například nízká teplota vzduchu.

Smogová situace se vyhlašuje při překročení informativní prahové hodnoty příslušné znečišťující látky v ovzduší (suspendovaných částic PM10, přízemního ozonu, oxidu siřičitého nebo oxidu dusičitého) jsou-li splněny všechny požadované podmínky pro vyhlášení.

Regulace se vyhlašuje při překročení regulační prahové hodnoty příslušné znečišťující látky v ovzduší (suspendovaných částic PM10, oxidu siřičitého nebo oxidu dusičitého) jsou-li splněny všechny požadované podmínky pro vyhlášení. Pro stanovené zdroje znečištění znamená povinnost regulovat množství emisí.

Varování se vyhlašuje při překročení varovné prahové hodnoty přízemního ozonu, jsou-li splněny požadované podmínky pro vyhlášení.

V případě vyhlášení uvedených signálů by měly školy a další zařízení postupovat podle metodiky zpracované zřizovatelem, občané podle doporučení lékaře, místních správních úřadů nebo zdravotního ústavu. Podrobné informace v souvislosti se znečištěním ovzduší a smogovým varovným a regulačním systémem včetně odpovědí na nejčastější dotazy jsou uvedeny v záložce OVZDUŠÍ.